22. 6. 2022

Způsobů, jak porušit podmínky dotace, je mnoho. Vedle těch typických a častých, jako jsou různá pochybení v procesu zadávání zakázek nebo třeba uhrazení nezpůsobilého výdaje, existují i způsoby méně obvyklé. Patří k nim i takzvané zadržení prostředků. Dnes vám popíšeme příběh, který jsme v této souvislosti zaznamenali.

Příjemce dotace z Operačního programu Praha – pól růstu ČR (OP PPR) dokázal svůj projekt realizovat v plném rozsahu a povedlo se mu při tom výrazně ušetřit. To vyšlo najevo při závěrečném vyúčtování dotace, z něhož vyplynulo, že příjemci bylo na zálohách vyplaceno o několik set tisíc korun více, než kolik následně utratil. Žádné nezpůsobilé výdaje nevznikly, projekt byl řádně dokončen, a tak uvedená částka skutečně odpovídala úspoře. Řídicí orgán programu jako poskytovatel dotace proto zaslal příjemci výzvu (první), aby uspořené peníze v konkrétní lhůtě vrátil. Až do této chvíle probíhalo všechno v pořádku a nic nenaznačovalo, že by podmínky dotace mohly být porušeny.

Příjemce však uspořené peníze ve stanovené lhůtě nevrátil. Zdůvodnil to tím, že se dostal do špatné finanční situace. Na základě takového vyjádření se dalo usuzovat, že uspořené prostředky použil jinak (například v rámci své činnosti, avšak mimo projekt), důkazy o něčem takovém ale chyběly. Řídicí orgán programu tedy situaci vyhodnotil jako tzv. zadržení peněžních prostředků, které představuje porušení rozpočtové kázně podle ustanovení § 22, odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Jde právě o případy, kdy příjemce dotace má její část (přeplatek) vrátit ve stanovené lhůtě, ale neučiní tak, případně nedodrží stanovenou lhůtu.

V našem příběhu následovala ještě druhá výzva k vrácení finančních prostředků, a to výzva k vrácení části dotace dle ustanovení § 22, odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Pokud by příjemce dokázal vrátit prostředky alespoň na základě této druhé výzvy, pak by se na porušení nahlíželo tak, jako kdyby vůbec nevzniklo. Příjemce by se díky tomu vyhnul penále, které se začalo načítat hned následující den po uplynutí lhůty v rámci první výzvy.

Protože zmíněný příjemce nevrátil prostředky v plné výši ani po druhé výzvě, bylo zahájeno daňové řízení a došlo k vydání platebního výměru na odvod za porušení rozpočtové kázně a rovněž i platebního výměru na penále, které s odvodem souvisí. Ačkoliv se tedy příjemce při samotné realizaci projektu ničeho špatného nedopustil, tak v důsledku zadržení části poskytnuté dotace byl nakonec nucen kromě samotných zadržených peněžních prostředků uhradit ještě i související penále.