Aktuality

Investiční dotace pro poskytovatele sociálních služeb - do 23. června 2021   ***   Stále otevřená výzva č. 46 Podpora sociálních služeb, komunitního života a sociálního bydlení   ***   *** Změna zákona o zadávání veřejných zakázek od 1. 1. 2021 - odpovědné veřejné zadávání zde.   ***      ***   

Střet zájmů u veřejných zakázek a opatření proti střetu zájmů

Řídicí orgán OP PPR se u podpořených projektů v poslední době opakovaně setkal se situací, kdy se o veřejnou zakázku ucházel tentýž subjekt, který se předtím podílel na zpracování zadávací dokumentace. V takové situaci vzniká podezření na střet zájmů či získání neoprávněné výhody – subjekt podílející se na zpracování zadávací dokumentace by mohl získat informační výhodu, popř. by mohl dokumentaci zapracovat tak, aby nahrávala jeho výběru. Je proto důležité, aby zadavatel správně vyhodnotil situaci a zvolil vhodný postup pro její řešení. Jelikož existují různé výklady k tomu, jak řešit střet zájmů u veřejného zadávání, uvádíme zde výklad, který aktuálně zastává řídicí orgán OP PPR. Pro příjemce představuje informaci, jak při zadávání postupovat a čeho se naopak vyvarovat:

Střetu zájmů se v praxi brání prostřednictví různých opatření. Opatření proti střetu zájmů lze v zásadě dělit na:

  1. preventivní – zavádí se zpravidla předem a jejich smyslem je střetu zájmů předejít. Střet zájmů díky nim tak ani vzniknout nemusí. Jejich smyslem je tedy potlačení možného, tj. potenciálního střetu zájmů. Bývají zpravidla zohledněna již při zpracování zadávací dokumentace – mohou být přímo její součástí.
  2. nápravná – zpravidla se zavádí až v průběhu zadávacího řízení jako reakce na vzniklou situaci, a to s ohledem na konkrétní okolnosti. Jde o konkrétní kroky, které zabraňují tomu, aby nastalý střet zájmů ovlivnil výsledek zadávacího/výběrového řízení. Jejich smyslem je tedy potlačení již vzniklého střetu zájmů. Zadavatel by však i o nich měl alespoň rámcově uvažovat předem, např. již tehdy, když připravuje opatření preventivní.

Zadavatel má povinnost zavést oba typy opatření – preventivní musí zavést vždy a nápravná tehdy, pokud ke střetu zájmů dojde, resp. vznikne podezření na střet zájmů.

Výše uvedené platí obecně pro různé situace, v nichž může ke střetu zájmu dojít. Pokud by šlo konkrétně o situaci, kdy se na zpracování zadávací dokumentace podílí externí subjekt, tak opatření mohou mít například následující podobu:

Preventivní opatření:

  • Stanovení delších lhůt pro podání nabídek, aby nemohlo dojít ke zvýhodnění subjektu, co se podílel na zpracování zadávací dokumentace
  • Transparentní postup zadavatele, kdy např. jasně označí všechny části zadávací dokumentace, které zpracovávali externisté, a uvede i kteří to byli
  • Závazek subjektu, který se podílel na zpracování zadávací dokumentace, že se nebude účastnit jako uchazeč výběrového řízení
  • Při použití uzavřené výzvy neoslovovat k podání nabídky subjekt, který se podílel na zpracování dokumentace
  • Použití otevřeného řízení pro větší transparentnost

Nápravná opatření:

  • Vysvětlení a prokázání toho, že domnělý vztah mezi subjektem, který se podílel na zpracování zadávací dokumentace, a uchazečem ve skutečnosti neexistuje, a nejedná se proto o střet zájmů (např. se nepotvrdí domněnka o vazbě mezi příslušnými osobami – viz rozhodnutí ÚOHS č.j. ÚOHS-S0253/2018/VZ-28149/2018/512/ŠMr, odst. 82-85).
  • Posouzení zadávací dokumentace nezávislým odborníkem, který potvrdí, že dokumentace byla zpracována objektivně a není nastavena tak, aby zvýhodňovala jako uchazeče toho, kdo ji pomáhal zpracovat
  • Vyloučení uchazeče, který je ve střetu zájmů, ze zadávacího/výběrového řízení. Vyloučení ovšem musí předcházet vyzvání uchazeče, aby domnělý střet zájmů vysvětlil a prokázal opak (viz výše). Vyloučení se použije až tehdy, kdy nelze použít jiná vhodná nápravná opatření

U nápravných opatření je složitější uvést vhodné příklady, neboť opatření se bude odvíjet od předmětu veřejné zakázky. Opatření k nápravě tedy mohou být více různorodá, než opatření preventivní.

Výše uvedený výklad vychází zejména z:

Příkazu ÚOHS ze dne 8. 10. 2020, spis. zn. ÚOHS-S0402/2020/VZ,

Rozsudku SDEU ze dne3. 3. 2005 „Fabricom SA v. Belgický stát ve spojené věci C-21/0230 a C-34/03“

Článku v rámci sekce „Právní poradna“ na webu organizace Transparency International ČR.

 

Aktuality


18.6.2021

60. výzva – schválení projektů v ZHMP


60. výzva – schválení projektu v ZHMP