Aktuality

Rada hl. m. Prahy schválila dne 6. 9. 2021 vyhlášení výzev  č. 59 Zvýšení dostupnosti zařízení péče o děti III a č. 61 Navýšení kapacity zařízení pro poskytování péče o děti.   ***   Konečný stav věcného hodnocení projektů předložených do výzvy č. 58 – ZDE   ***   

Rozhovor s primátorem Zdeňkem Hřibem

Hájíme zdravý rozvoj Prahy, Brusel nás podporuje

Když Zdeněk Hřib před dvěma a půl lety coby čerstvě zvolený pražský primátor zařadil do své agendy také evropské fondy, označil tento krok za výzvu. Ta největší výzva však přišla až o více než rok později v podobě pandemie covidu-19.  V závěru současného programového období a na prahu „rozvolněného“ léta jsme se proto Zdeňka Hřiba zeptali, jaký dopad měla pandemie na čerpání evropských dotací, a na to, jak se Praha připravuje na život bez vlastního operačního programu.

Operační program Praha – pól růstu ČR jde do svého finále. V jakém je nyní stavu?

Přestože je tento program druhý nejmenší v zemi, vede si v mnoha ohledech lépe než některé velké programy. Kopíruje priority hlavního města, přesně cílí na potřeby jeho obyvatel a je schopen na ně rychle reagovat. To se jasně projevilo loni na jaře, v době prvního nouzového stavu, kdy vláda nechala pražské malé a střední podnikatele na holičkách. Byli to právě oni, kdo utrpěli největší ztráty, a proto náš odbor evropských fondů během pár dní vyjednal s Evropskou komisí úpravu operačního programu a ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou spustil program COVID Praha. Šlo o nejvýznamnější pomoc podnikatelům v metropoli, více než tři stovky se jich díky němu mohly dostat z nejhoršího.

Covid a lockdowny ale samozřejmě způsobily potíže i stovkám příjemcům dotací, paralyzovaly rozjeté i chystané projekty. I v této situaci však kolegové dokázali účinně pomáhat a vycházet vstříc tam, kde to bylo jen trochu možné.

Od spuštění programu už pražští zastupitelé dali zelenou bezmála jednomu a půl tisíci projektů. Které z nich považujete za nejpřínosnější?

Zhruba tři čtvrtiny schválených projektů míří do školství, které je jednou z našich priorit. Evropské dotace nám pomáhají dávat mu potřebnou moderní podobu: zvyšuje se kapacita škol, úroveň jejich vybavení i kvalita výuky, vzniklo mnoho dětských skupin a zásadně narostla kapacita v mateřských školkách. Podařilo se podpořit také realizaci spousty zajímavých projektů ze sociální oblasti. Vznikly desítky komunitních center, azylových domů a sociálních podniků.

Pražský operační program podpořil i řadu projektů zaměřených na vývoj moderních technologií a šetrný přístup k přírodě.

Nové elektrobusy dostanou pro Prahu červeno-šedou barvu.

Ano, ani ve složité covidové době jsme samozřejmě neztratili ze zřetele klimatický závazek. Naopak, opatrné nakládání s přírodními zdroji a úspora energie patří mezi priority Prahy do budoucna. S cílem snížit do roku 2030 emise CO2 oproti roku 2010 nejméně o 45 procent přímo souvisí i plán nahradit do této doby třetinu z více než tisícovky městských naftových autobusů vozidly poháněnými elektřinou. Právě evropské prostředky nám umožní spustit proces jejich výměny už za půl roku. Ke 14 elektrobusům pořízeným v této první vlně pak do roka přibyde 15 trolejbusů. A protože pražskému dopravnímu podniku způsobila pandemie nesmírné ztráty, rozhodli jsme se na nákup těchto vozidel přispět 85 procenty z potřebné více než půl miliardy korun. Použili jsme k tomu část nevyužitých prostředků programu.

Tzv. zelených projektů byla ovšem podpořena celá řada, od výměny zastaralého, energeticky náročného osvětlení, vzduchotechniky či eskalátorů v metru až po nahrazení slabých a drahých sodíkových svítidel na dopravních tepnách v severovýchodní části Prahy moderními LED svítidly.

Také se podařilo realizovat výstavbu P+R parkoviště na Černém Mostě. Tento velkokapacitní parkovací dům na Černém Mostě bude stát téměř 600 milionů korun, ze kterých náš operační program poskytne přes 291 milionů. Jde o jeden z nejnákladnějších projektů programu, jeho příprava trvala řadu let. Pražské dopravě může odlehčit bezmála o 400 tisíc vozů ročně a zdejšímu ovzduší o stovky tun oxidu uhličitého. Řidiči přijíždějící do Prahy z východu a severu totiž budou moci hned na okraji města přesednout na veřejnou dopravu, a to už na jaře příštího roku.

Od vstupu země do EU Praha úspěšně realizovala už pět operačních programů. Nyní, poprvé po 17 letech, o tento důležitý nástroj svého rozvoje přijde. Co to pro ni bude znamenat?

Praha s evropskými prostředky hospodařila s péčí dobrého hospodáře a s důvěrnou znalostí města, jeho potřeb i reálných možností. Vládní rozhodnutí proto považuji za chybu, jejíž dopad na Prahu se snažíme všemi prostředky eliminovat. Už loni jsem opakovaně spolu s představiteli dalších evropských měst apeloval na hlavní instituce Evropské unie, aby uznaly klíčovou roli měst a metropolitních oblastí při prosazování cílů zelené politiky a umožnily jim z unijního rozpočtu čerpat přímo. Současná praxe, kdy evropské peníze přicházejí do měst proceděny skrze národní vlády, je totiž pro klíčové evropské priority brzdou, zejména pokud jde o ekologická opatření a realizaci unijního cíle uhlíkové neutrality k roku 2050.

Velmi mě proto nedávno potěšil předseda Evropské rady Charles Michel, který přislíbil podporu většímu zapojení regionů do přípravy národních plánů obnovy, tedy základních dokumentů, které musejí jednotlivé země předložit, aby mohly čerpat prostředky z evropského záchranného fondu. Jsem rád, že evropské instituce nahlas říkají, že cesta k moderní a zdravé Evropě je přes regiony rychlejší a jednodušší.

Co konkrétně Praha dělá pro to, aby z evropských dotací získala spravedlivý díl?

Česká republika získá z rozpočtu EU pro programové období 2021 až 2027 rekordní bilion korun, což je o víc než třetinu vyšší částka, než jakou má k dispozici nyní. Hlavní podíl na tom má příspěvek z fondu pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF), hlavního nástroje unijního plánu na obnovu postcovidových evropských ekonomik, nazvaného Next Generation EU. Z tohoto fondu o objemu asi 17,5 bilionu korun by Česká republika mohla ve formě grantů získat až 191 miliard korun. Je to jedinečná příležitost postavit její ekonomiku na zdravé nohy, které ji v příštích dekádách skutečně unesou. Fond má totiž podpořit především zelenou a digitální transformaci, inovace, vzdělávání, zaměstnanost a zdravotní prevenci, což je přesně to, o co usilujeme i v Praze.

Do vyjednávání o podobě národního plánu obnovy na ministerstvu průmyslu a obchodu jsme se proto zapojili od samého počátku. Ačkoli bylo jasné, že zdaleka ne všechny požadavky bude možné uspokojit, podařilo se nám pro Prahu vyjednat téměř tři miliardy korun na posílení čisté mobility, tedy na pořízení tramvají, elektrobusů, trolejbusů a zbudování a rozšíření potřebné infrastruktury.

Možností je ale víc, využít hodláme také třeba Modernizační fond s objemem 130 miliard korun.

Nejdůležitější co do objemu jsou však pro Prahu prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů.

Pro příští programové období Unie zavedla nové dělení regionů, kromě méně a více rozvinutých vznikla i kategorie tzv. přechodových regionů. Méně rozvinuté regiony budou mít nárok na financování ze strany EU ve výši 85 procent, přechodové ve výši 70 procent a více rozvinuté, kam patří Praha, ve výši 40 procent. Oproti současnému období to pro hlavní město znamená snížení evropského příspěvku o 10 procent. Zatímco jiným regionům ministerstvo financí navrhovalo na dorovnání rozdílu příspěvek ze státního rozpočtu, v Praze počítalo jen s podporou školských projektů. Pro pražský rozpočet by to znamenalo zvýšení výdajů nejméně o miliardu korun.

Návrh přitom zcela ignoroval fakt, že Praha se nestará jen o své potřeby, ale výrazně se podílí i na realizaci celostátních politik a její zázemí využívá mnohem víc lidí, než kolik má oficiálně obyvatel. Jen pro dokreslení: díky anonymizované analýze z dat mobilních operátorů jsme zjistili, že v Praze žije ve skutečnosti téměř 1,6 milionu lidí, tedy o čtvrt milionu víc, než se uvádí. To je jako by v Praze žila jedna celá Ostrava navíc. V denní špičce je tu ještě dalších 200 tisíc dojíždějících, takže dohromady máme v Praze kolem půl milionu lidí, kteří v ní nejsou trvale hlášeni, ale kterým poskytujeme potřebný servis. Navíc si uvědomme, že zmíněný návrh přišel v situaci, kdy se odhadovaný letošní příjem Prahy kvůli pandemii, vládním protiepidemickým opatřením a daňovému balíčku propadne o několik miliard.

Proti tomuto postupu, jehož následky by město a jeho obyvatelé jednoznačně pocítili, jsme se samozřejmě vymezili a iniciovali jednání s ministryněmi financí a pro místní rozvoj Alenou Schillerovou a Klárou Dostálovou, která vyústila v přijatelný kompromis. Návrh pravidel spolufinancování teď už počítá pro projekty realizované prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj s příspěvkem ze státního rozpočtu ve výši 10 procent a pro projekty podpořené z Evropského sociálního fondu s příspěvkem ve výši 15 procent. Na evropské projekty získá Praha ze státního rozpočtu oproti původnímu vládnímu návrhu miliardu korun navíc.

Poslední otázkou mi dovolte zamířit dál, než do sedmi let příštího programového období. V čele města byste chtěl stát i po příštích volbách, ovšem bruselský web Politico.eu vás už po dvou letech v této pozici zařadil mezi 28 nejvlivnějších Evropanů. Jakou byste jako čerstvý čtyřicátník, kterého zmíněný server označil za snílka, chcete-li vizionáře, rád viděl Evropu, Českou republiku a Prahu za dalších 40 let?  

Na tuto otázku lze samozřejmě odpovědět velice obsáhle a z několika úhlů pohledu. Načrtnu zde jen několik hlavních tezí, přičemž pro efektivní rozvoj těchto oblastí činíme důležité kroky již nyní.

Věřím, že se brzy podaří efektivně digitalizovat městskou a státní správu tak, aby se snížila byrokracie a došlo ke zlepšení komunikace s občany. Za další klíčové oblasti považuji udržitelnou mobilitu, čisté životní prostředí, sofistikované zdravotnictví a školství či silnou a jednotnou Evropskou unii. Při uvažování o budoucím rozvoji Prahy mi také přijde velmi důležitý koncept města krátkých vzdálenosti (město 15 minut), podle kterého je třeba směřovat k tomu, aby lidé mohli vykonávat co nejvíce úkonů v blízkosti svého bydliště. Takto by se snížila mobilita ve městě, což by přispělo k udržitelnosti a snížení emisí, posílil by se komunitní charakter městských čtvrtí a polycentrický ráz města. V neposlední řadě bych si přál, aby se podařilo posílit úlohu lidských práv, společenské odpovědnosti a snížit rozdělení společnosti, a to jak na městské, celostátní, tak i mezinárodní úrovni.